Co znamenají pro náš život slova ÓM a JÁ JSEM

2.3.2018

Co znamenají pro náš život slova ÓM a JÁ JSEM

 

OM

Zvuk a vibrace jsou esencí stvoření. OM je prvotní zvuk tvořící a prostupující celé Univerzum. Zvuk OM patří celému lidstvu, všem národům a náboženstvím.

 

Co je OM CHANTING či OM HEALING

-  je jedna z nejsilnějších a nejjednodušších metod léčení zvukem.

-  původně léčebná technika, užívaná starověkými riši - mudrci, která byla navrácena z Himálají do světa pro znovu nalezení harmonie v sobě samém, v lidstvu a místech planety Země.

  Technika, která pomáhá přinášet světlo a harmonii všem bytostem zúčastněným a zároveň též prostoru, v němž se koná. A protože láska, světlo a energie nemají omezení, skrze sílu záměru můžeme zaslat léčivou energii též místům, situacím či lidem, kteří nejsou přímo přítomni.

- je starověká skupinová léčebná metoda, která pomocí kosmické vibrace OM léčí lidstvo a Matku Zemi. OMh pomáhá léčit lidi, životní prostředí na všech úrovních: psychické, emocionální, mentální a duševní

- uvolňuje emoce, tím vyvstane mír, štěstí a láska. Zlepšuje i čistí životní prostředí, tvoří harmonii a jednotu mezi člověkem a přírodou.

-  vibrace ÓM může být blahodárná nejen pro účastníky kruhu a místa kde ÓM probíhá, ale má také širší rozsah na ostatní lidi, místa i životní situace.

 

JÁ JSEM
Slova „Já Jsem“ jsou nejsilnější tvůrčí slova života, slova, jež nás spojují s energií nejvyšších sil Stvoření - nejvyššího kosmického vědomí. Pokud člověk pochopí význam těchto dvou slov, pozná sílu svého nitra, jehož činnost se rovná zázrakům
Slovy „Já Jsem“ oslovujeme své nejvyšší vědomí - svou vlastní světelnou podstatu. Tím působíme z úrovně nejvyšších sil, které jsou připraveny uvést v činnost neomezené tvůrčí síly. Ke svému nejvyššímu vědomí nemusíme promlouvat nahlas. Naše nejvyšší vědomí - JÁ JSEM Přítomnost - reaguje na vyslovená nebo myšlená slova stejně a okamžitě uvádí do pohybu síly, jejichž účinky jsou vždy takové, jaký mají následující slova význam (jsou-li ovšem tato slova v souladu s energií do nich vkládanou) – např: Já jsem neschopný, či Já jsem šikovný. Naplňují to, o co jsme si řekli.

Ještě malé vysvětlení:

 Proč se používají slova „JÁ JSEM“, a nikoliv jenom „JSEM “?

 „JSEM“ vyjadřuje Nejvyšší kosmické vědomí - Stvořitele, Ducha, Zdroj.

 „Já JSEM “ vyjadřuje naši individualizovanou životní jiskru, zdroj v každém z nás, zdroj našeho těla, mysli, emocí , našich činů, celého našeho života

!!! Slova „JÁ JSEM“ v žádném případě neznamenají zdůraznění našeho ega – našeho osobního Já.

Slova JÁ JSEM  jsou vyjádřením individuální existence, již každý národ vyslovuje ve svém jazyce. ( Já jsem, I am, Ich bin,……)

 Užívat sílu JÁ JSEM je lidským právem bez ohledu na víru, stav, rasu, národ.

 Vědomě však už po staletí jen málo lidí oslovuje své JÁ JSEM, své nejvyšší vědomí.

 Přesto každý z nás denně tuto sílu nevědomě a bezpočtukrát používá, když bezmyšlenkovitě vysloví „Já jsem...“ – osloví tak svou JÁ JSEM Přítomnost a následujícími slovy přednáší své nahodilé a často rozporuplné prosby nebo přání.

O učení JÁ JSEM věděli také zasvěcení učenci, tyto znalosti však drželi v nejpřísnější tajnosti a předávali je výhradně svým nástupcům. Doba, v níž žijeme, je dobou velkých změn, které zasahují do života každého člověka. Jednou z těchto přicházejících změn je zrychlování duchovního vývoje celého lidstva. Tyto změny, které na planetě Zemi probíhají, a další, které ji i obyvatele čekají v budoucnu, jsou způsobeny zvýšeným přísunem kosmických energií - vyššími frekvencemi, jimiž se neustále naplňuje magnetické pole Země. Dříve byly vyšší frekvence zadržovány ochrannými clonami chránícími lidstvo před jejich intenzitou, které by tělo člověka nedokázalo zvládnout. Nyní jsou ochranné clony vlivem silnějšího záření z Velkého centrálního slunce - slunce všech galaxií - postupně odstraňovány a mohutné síly duchovní energie přinášející sub-atomární stavební částice pronikají k lidem. Množství této energie nezadržitelně stoupá a neustále bude sílit. Člověk se pod vlivem těchto vyšších frekvencí začíná stále více zajímat o svoji duchovní i duševní stránku.

 Moc Světla v nás, moc naší Já Jsem Přítomnosti - nemá hranic...

 Dokážeme-li přesměrovat své vědomí do svého nitra, abychom se ztotožnili s přítomností světla a světelným kontinuem, a budeme-li se držet principů Ducha Pravdy, jako je čestnost, otevřenost, vlídnost, štědrost, spravedlnost, soucit a trpělivost, nabudeme síly a moci, které nám dříve chyběly.


Jedna ze základních pravd je:

Okolnosti života se mění v závislosti na tom, do jaké míry  člověk rozvine svůj vnitřní život a ovládne své nitro. Ve svém nitru objevíme velikou moc světla a lásky - a s touto Božskou Přítomností JÁ JSEM a její mocí se staneme pánem svého osudu...

Naše vědomí a život se sjednotí a uspořádají, a my zažijeme spontánní přesměrování přítomnosti světla a lásky v sobě. V důsledku toho zjistíme, že všechny duchovní síly se budou přirozeně a spontánně hýbat v souladu s námi, a my budeme prožívat příliv požehnání a milosti - pravé štěstí...

Často zjistíme, že pokud přenecháme prostor v sobě ( tzv odevzdáme to… )  tvořivé síle přítomnosti JÁ JSEM, božská milost přinese větší naplnění a úspěch, než bychom kdy považovali za možné, než o jakém jsme kdy snili... A to platí na všech úrovních činností stejně – hmotné, duševní či duchovní...

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vybrané citáty z knihy HOVORY o JÁ JSEM ( autorem je St. Germain) :

( jsou zachovány jazykové zvláštnosti)

 

Východní výraz pro „ JÁ JSEM „ zní „ ÓM“ .

Má ten samý smysl, jako jej začíná mít to „ JÁ JSEM“ pro západní svět.

 

Já sám daleko radši používám „JÁ JSEM“, protože se to již samo

vyjadřuje: „ BŮH v činnosti v jednotlivé bytosti.“

 

„ OM“ ve smyslu orientálců je universální Božská přítomnost a nedává žákovi ( ten kdo chce poznat) vědomí té „ Přítomnosti JÁ JSEM“, jak ona v jednotlivé bytosti působí, jak to činí to slovo JÁ JSEM.

 

Vyslovení „OM „ nepřináší jednotlivému člověku tu sílu k vlastnímu konání a proto mu je málo k užitku.“

 

„ ÓM MANI PADME HUM“ znamená ve skutečnosti: „Boha v činnosti v jednotlivé bytosti.“

 

Používejte místo „ ÓM “ vždy to „ JÁ JSEM „ , protože mnozí z vás se dříve inkarnovali v Indii.Tenkrát jste používali „ ÓM „ , což vám už dnes tak docela neodpovídá. „

 

( konec citátů )

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Můj komentář .

Pokud jste dočetli až sem, asi jste pochopili, proč nejdříve zpíváme „ ÓM „ a potom

„ JÁ JSEM „ ……..

 

Nejdříve se tedy naladíme na universální vesmírnou podstatu všeho, abychom si mohli

následně uvědomit a prožít slovy „JÁ JSEM “ -  tu tvořivou sílu lásky a světla sami v sobě.

To je pro náš život zde na Zemi nejdůležitější věc. Čím více si zvykneme se s touto vnitřní silou spojovat nebo se na ní naladit, tím více převezme vládu nad naším životem a dovede nás k trvalému štěstí. Vše je otázkou našich myšlenek a zvyků. Celý náš život.

 

Zpívání JÁ JSEM JEŠTĚ NENÍ PŘÍLIŠ OBVYKLÉ, BUDEME MEZI PRVNÍMI, KTEŘÍ

TO ZAČNOU PRAKTIKOVAT.  Někdo musí být vždy první, aby za ním mohli jít ostatní!

 

Zpívání slova „ Já jsem „ je možné zpívat i sám o samotě. Sama jsem to vyzkoušela poprvé

na Makové hoře minulý rok, když nikdo nedorazil kvůli hrozbě špatného počasí..

Skupinový zpěv posiluje vědomí , že tato síla je v každém z nás a každý z nás má moc a právo

jí  používat. Posiluje uvědomění  a sounáležitost skupiny, pocit zodpovědnosti lidstva za život na naší planetě. Vždy záleží na založení jednotlivce, jestli dává přednost samotě nebo kolektivu. Nebo obojímu, to mám ráda já.

Člověk může být rád s druhými jen když je rád sám se sebou.

 

!!! TĚM, KTEŘÍ DOČETLI  SE ZÁJMEM AŽ SEM A CHTĚLI  BY V POZNÁNÍ POKRAČOVAT, JSOU URČENY KURZY DUCHOVNÍHO UČENÍ o JÁ JSEM A REIKI

Je možné  se přihlásit u mne nebo u jiných mistrů učitelů Reiki, kteří toto učení zařadili do svých kurzů a ke kterým máte důvěru.

 

 

 

 LOJZA

 

Lojza

 

Celý život se učíme. Celý život chodíme do školy. Možná už potom nesedíme v lavicích a přece se učíme a dostáváme úkoly.Možná větší než v těch lavicích

Mezi obtížné zkoušky, které potkávají každého, bez rozdílu pleti, pohlaví či majetku, patří ztráta a odchod někoho blízkého . Můžete se na tyto chvíle připravovat, jak chcete. Můžete si dopředu představovat, meditovat , žádat.  Úplně to nacvičit nejde. To je jako při skoku s padákem na trenažeru.  Zkušenost je však vždycky zkušenost. Žádná příprava ji  nemůže nahradit. Nahradit ne, ale může ji alespoň trochu obrousit hroty.

 

 Před mnoha lety jsme  byli jako rodina za tatínkem v Poděbradech, kde se zotavoval v lázních po velmi náročné srdeční operaci. Na lavičce před budovou, kde tatínek bydlel, seděl postarší pán.. Vyprávěl, že nejtěžší chvíle jeho života byl odchod jeho maminky a jeho – psa. Byly to pravděpodobně jemu nejbližší bytosti v jeho životě.Je miloval a jim dával lásku. jejich ztráta mu způsobila největší bolest.

Nijak zvlášť jsem tuhle vzpomínku neoživovala.Jen letos v létě jsem si vzpomněla, když podobná zkouška přišla do života i mně a mé rodině

Umřel nám náš pes Lojza. Náhle. Bylo to zcela nečekané a o to bolestivější. Byl to můj největší tichý přítel, který mě a mou rodinu provázel. Byl to však hlavně můj pes.Jako štěně se toulal  u nás po vesnici a já jsem se domluvila s jeho původním majitelem, že může zůstat u nás. A byl s námi úžasných deset let. Ještě s dalšími dvěma pejsky, které máme dodnes.

Byla to opravdu jak rána z čistého nebe. Lidé, kteří žijí se zvířaty, která se stanou právoplatnými členy vaší rodiny vám potvrdí, jaké to je.

Zvířata  není tak těžké milovat. Mají vás rádi, vždy vás rádi vidí a vítají. Málokdy vám něco vyčítají a když jen tak chvilku. Zvířata je lehké milovat, jim se dává láska snadno.

 

Tehdy při jeho odchodu, kdy mi ležel v náručí a několik hodin poté se mi zastavila mysl.

 Přestala jsem téměř vnímat čas, skoro žádné myšlenky. Jen přítomný okamžik.Prý se to stává, když se lidé dostávají do situací, ve kterých by svoje emoce nemuseli unést.Tak je to bohudíky zařízeno. Normálně jsem fungovala., dá se říct, jen vše se odehrávalo  jaksi za skleněnou tabulí a mě se nic netýkalo. Ani bolest, tupý klid.

Druhý den nato se  začala mysl probírat a začaly naskakovat myšlenky, které s sebou přinášely emoce bolesti a ztráty.

Byl zrovna den červencového úplňku, kdy jezdíme na Makovou horu meditovat a zpívat léčivou slabiku ÓM. Tehdy poprvé jsem se rozhodla, že budeme zpívat společně i mantru JÁ JSEM, NEJSILNĚJŠÍ mantru a slovo ve vesmíru.

To vědí všichni duchovní mistři a lidé, kteří jdou duchovní cestou nebo se o ní zajímají.

 

Byl krásný západ Slunce. Vždycky sedíme opřeni o stěny kostelíku P.Marie na Makové hoře u Smolotel a se zavřenýma či otevřenýma očima meditujeme, zpíváme a prožíváme krásnou chvíli s zapadajícím Sluncem. Uvnitř sebe se i modlíme, přejeme si, odevzdáváme či odpouštíme.

 Se zpíváním slabiky ÓM se každý uvnitř spojujeme s univerzální energií života a při opakovaném  zpívání  slova JÁ JSEM  se noříme do svého srdce a vnímáme nejvyšší tvořivou sílu a inteligenci jako vnitřní zářivé Slunce.

Po chvíli zpívání přestáváme být pozorovateli a stáváme se součástí SVĚTELNÉ ZÁŘE ,pokud otevření našeho srdce je opravdové a upřímné. Čas přestává být důležitým, jen zpovzdálí se držíme  prostoru.

Po čtyřiceti pěti minutách, s meditací po hodině se po přání štěstí všem bytostem, plně svým vědomím i tělem, vracíme zpátky do ztichlé krajiny zapadajícího Slunce za obzorem. Na opačné straně za kostelem se už ukazuje ve své plné kráse úplňkový Měsíc.

V mém srdci je úplný klid. Mnohem hlubší a stabilnější než těsně po události s Lojzíkem.

Skoro tomu nemůže moje lidské vědomí a rozum uvěřit. Dá se možná i říct, že jsem šťastná.

Srdce mám naplněné hřejivým pocitem bezpodmínečné lásky ke všem a ke všemu, co se stalo a možná stane. Bez bolesti, očekávání, výčitek, nejistoty a strachu.Na nic nemyslím, nic nečekám, prostě jsem.

V tomto stavu , já říkám vakua, ne nicoty ale prázdné mysli a  tichého univerzálního bezdůvodného štěstí jedu domů.Někdy se moje lidské vědomí i trochu snaží, jestli bych nedokázala být zpátky aspoň trochu nešťastná.

Nešlo to.Přestávám sama sebe pokoušet a jen jsem potichu vděčná.

Jak to mému vědomí dlouho vydrží? No zatím moc dlouho ne. Zítra  a následující dny se naladění pomalu vytrácí jako  rosa za ranního rozbřesku.Ale zaplaťpánbůh,  mám už tu zkušenost. Je to jako s jízdou na kole a vším ostatním, to se nezapomíná.Zaplať Pámbůh.

 

Když si další dny vzpomenu bezděčně na Lojzíka a vědomě se přistihnu, že se začínám cítít zpátky nešťastná a bezradná, snažím se zastavit mysl.Zahalit všechny myšlenky do fialového světla a vrátit se do svého srdce a k JÁ JSEM.

Vědomě jsem si na Lojzu myslet zakázala. Odpustila jsem si věci, které bych si možná vůči němu vyčítat mohla. K ničemu to není. Jen si člověk musí říct, co by chtěl příště dělat jinak, aby neměl pocit dluhu, když ta bytost z tvého života odejde, narychlo nebo pozvolna.

 

Pomáhá s vděčností vzpomínat.Protože  upřímná vděčnost otevírá srdce.A potom je člověku zpátky dobře.A za každou zkušenost můžu být vděčný.Chce to jen trochu vůle a ochotné tvořivosti najít na každé zkušenosti něco dobrého.Kdo hledá, nachází.Kdo klepe, je mu otevřeno. Pro mě je to zkušenost nepřemýšlet a obrátit se do srdce a zhluboka dýchat.Jako na Makové hoře.

A až  přijde doba, koupíme si, najdeme na internetu, v útulku nebo prostě k nám přijde nový Lojza. Vím to. Protože já ho zase zavolám.Ne proto, aby dával lásku on mě, ale abych mohla dávat lásku já jemu. Taky na něj čekají jeho psí kamarádi a kočky.

Tenkrát v létě mě zachránili, protože jsem se  více soustředila na ně, jim jsem vědomě dávala lásku.A tak to jde všem lidem, zdravým, nemocným, malým, starým, zvířatům, rostlinám, věcem , světu, celé Zeměkouli.  Dávat lásku uzdravuje, činí nás šťastnými.

Dávat lásku ostatním nezachraňuje jen ty ostatní. Zachraňuje hlavně nás.

 Proto rádi pomáháme, darujeme.Jen je třeba, aby to nebyla láska zištná, to je potom láska, která očekává, ta nás nedělá šťastnými,ale nesvobodnými.

 

 

A já jsem šťastná, protože jsem zároveň i svobodná. Lásku máme v sobě ve svém srdci.

Nejsem závislá na nikom, od nikoho nemusím lásku čekat. Moje štěstí není závislé na nikom a na ničem. Lze být šťastný v nemoci, neštěstí, ztrátě, nejen v těch lidsky šťastných chvílích. Lásku a JÁ JSEM nám nikdo nesebere. To je naše podstata. Všichni jsme na tom stejně, je to spravedlivé. .

Naše štěstí není závislé na nikom a na ničem. To mám zkušenost z odchodu Lojzy,  meditace a zpívání JÁ JSEM na Makové hoře.

Děkuju za tu zkušenost.

Vrátit se do svého srdce, tam nalézt lásku a tu rozdávat. To je jediná možnost.

I František z Assisi říká : …… jen dávajícímu se dostane, jen odpouštějícímu je odpuštěno…….

 

 

(Pozn. autora :  Lojzu jsme dostali zpátky –je z útulku a úžasný, podobný tomu prvnímu.

Znovu jen: díky JÁ JSEM)